Sedavým čtením podává mozek životní výkony

Desítky let nás medicína bičovala výčitkami za každou minutu strávenou v pohodlí křesla. Sedět znamenalo chátrat, kornatět a v podstatě dobrovolně vypisovat pozvánku pro civilizační choroby. Jenže nejnovější poznatky naznačují, že tento černobílý pohled na „sedavý hřích“ byl poněkud unáhlený a dost možná až zbytečně dramatický.

Jedna činnost, dva úhly pohledu

Není sezení jako sezení, to dá rozum. Pokud ho využíváme k aktivitám, které stimulují náš intelekt, jako je například čtení nebo tvůrčí psaní, dochází k paradoxní situaci. Svaly jsou v sice v naprostém klidu, ale kognitivní funkce trénují ostošest. Proto lékaři začali rozlišovat mezi „pasivním“ sedáváním u televize a tím „aktivním“ s knihou či studijním materiálem. Ukazuje se (1), že mentální aktivita během této nečinnosti může mít na zdraví mozku natolik pozitivní vliv, že to částečně přepisuje dosavadní varovné tabulky o nehybnosti. Židle už tedy není obávaný nepřítel, stává se nečekaným nástrojem pro uchování mentální svěžesti do vysokého věku.

Čtení jako posilovna neuronů

Když se usadíte do křesla s dobrou knížkou, tělo sice vypadá jako v zimním spánku, ale není tomu tak ani trochu. Čtení vyžaduje komplexní zapojení více mozkových center najednou – od vizuálního zpracování přes jazykové dekódování až po hlubokou emoční odezvu a logickou dedukci. Tím vším vytváří nové synaptické spoje, což je pravděpodobně nejlepší dostupná prevence proti neurodegenerativním onemocněním (2). Jaké překvapení!

Výhody ukryté mezi řádky

Dlouhé soustředěné „dřepění“ u čtiva tak vůbec není ztraceným časem, spíše cílenou investicí do kognitivní rezervy. Vědci z prestižních univerzit zjistili (3), že lidé, kteří takto tráví čas, mají výrazně nižší riziko rozvoje demence v pozdějším věku než ti, kteří se sice pohybu věnují, ale mentálně stagnují. Když se tedy na celou věc podíváme smířlivější optikou, dojdeme k názoru, že sedavá nehybnost je vlastně stimulantem intelektuálního potenciálu.

I klid má svá pozitiva

Často se zapomíná na to, že hluboké myšlení a opravdová kreativita vyžadují klid a stabilitu. Evolučně jsme nastaveni tak, že při pohybu je značná část kapacity mozku neustále zaměřená na navigaci v prostoru, udržování rovnováhy a monitorování okolních hrozeb. Teprve když tělo bezpečně ukotvíme v sedě, můžeme plně přepnout do jiného režimu. Tento stav vede k produkci specifických neurotransmiterů spojených s pocitem hlubokého uspokojení a mentální jasnosti (4).

Stres pod kontrolou

Hodně opomíjeným aspektem je vliv čtení na snižování stresu, což je faktor, který lékaři v honbě za počítáním kroků na chytrých hodinkách trochu přehlíželi. Je prokázáno (5), že pouhých šest minut nad knihou dokáže snížit hladinu kortizolu o více než 60 procent a znatelně zpomalit srdeční tep. Pokud tedy sedíte dvě hodiny nad fascinujícím románem nebo dobrodružnou detektivkou, organismus prochází důkladnou terapeutickou kúrou, která chrání srdce a cévy před ničivými účinky chronického stresu (6). Je to taková jiná forma meditace, při které se člověk díky psanému slovu i něco zajímavého dozví.

Spalovna kalorií, která překvapuje

Slyšeli jste snad tisíckrát, že sezení je špatné, protože nevyžaduje absolutně žádnou energii? Jak se to vezme. Mozek při intenzivní mentální práci spotřebovává obrovské množství glukózy, přestože se u toho fyzicky ani nepohneme (7). I přemýšlení proto může spálit překvapivé množství energie (8). Navíc vědomé a soustředěné čtení aktivuje mozkové oblasti zodpovědné za empatii a sociální inteligenci. Takže ani s židlí to není tak horké – tedy pokud si k ní přineseme i nějaký poklad z knihovny. Je zřejmě načase přestat ji konečně obviňovat. Věda nám dává svolení se pohodlně uvelebit a nechat se pohltit vyprávěním v pevné vazbě.

Nová pravidla aktivního odpočinku

Máme tady úplně revoluční termín, který naznačuje mnohé - kognitivně aktivní sedavé chování. Zatímco bezduché lustrování sociálními sítěmi skutečně tělu ani psychice neprospívá, hluboké začtení se do stránek knihy je úplně jiný příběh. Všechno je to otázkou rovnováhy a kvality obsahu, který během sezení máme před sebou.

Příště, až vám někdo bude s opovržením vyčítat, že už celé hodiny jen tak dřepíte a otáčíte stránku za stránkou, můžete s naprostým klidem v srdci odpovědět, že právě provádíte špičkovou lékařskou prevenci, posilujete svou kognitivní rezervu a děláte nezbytný upgrade svého intelektu, který je pro dlouhověkost stejně důležitý jako svalová hmota. Už víte, jakou knihu si k tomu zdravému sezení dnes otevřete? Bude to romantika či něco napínavého?

Zdroje: (1) https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/13872877251394751, (2) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3772831/, (3) , (4) https://www.health.harvard.edu/newsletter_article/reading-books-may-add-years-to-your-life, (5), (6) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38929732/, (7) https://www.scientificamerican.com/article/why-does-the-brain-need-s, (8) https://www.cell.com/trends/cognitive-sciences/fulltext/S1364-6613%2824%2900319-X, (9) AI