Horší kocovina? Může za ni "tmavý alkohol". Čtěte, kterému se vyhnout

Při konzumaci nápoje obsahujícího etanol dochází v mozku k zastavení produkce antidiuretického hormonu vazopresinu. Ledviny tak oslabí zpětnou filtraci primární moči a začnou vylučovat vodu a s ní i cenné minerály. Člověku se najednou chce čurat a chodí častěji. Tělo se dehydratuje – voda není zpětně vychytávána a moč zahušťována – navíc se odplavují hořčík, draslík a sodík. To jen kocovinu následujícího dne zhorší.

Kocovinu působí metabolity po odbourávání etanolu, který je degradován v játrech, kde vzniká meziprodukt acetaldehyd. Ten je pro tělo toxický a působí silnou nevolnost.

Jenže, alkoholické nápoje krom etanolu ještě obsahují další látky, těm se říká kongenery. Vznikají při fermentaci či zrání alkoholu v sudech, případně jsou to cukry, barviva a ovocné či jiné složky (v případě likérů), které se přidávají do nápoje. Kongenery jsou také džusy, šťávy a sirupy v míchaných nápojích. Jinými slovy, čím více kongenerů, tím hůře.

I pálenky – pokud jsou popíjeny bez nealkoholického nápoje, džusu či jiné šťávy – obsahují kongenery. Má je i čistá několikrát destilovaná vodka. Ale ta jich má právě nejméně. A působí proto nejmenší kocoviny.

Mezi kongenery vznikající při fermentaci, destilaci a zrání alkoholu patří další druhy alkoholů, aceton, acetaldehyd, estery, taniny, aldehydy (třeba etylacetát a propanol) a další chemické látky, které náš organismus považuje za toxiny a musí se jich náročně zbavovat.

„Nejvíce kongenerů mají brandy, červené víno, bourbon, tmavý rum a whisky,“ uvádí Anthony Carboni z televize Discovery News.

Bourbon má osmkrát více kongenerů než gin a třicetkrát více než vodka. Platí také zásada, čím kvalitnější alkohol, tím méně kongenerů.