Kanadští vědci zřejmě přišli na kloub tomu, proč se lidé nedokážou vzdát tučných jídel a drží se v kolotoči, který ústí v závažnou formu obezity. Čím více totiž člověk do sebe tlačí nasycených mastných kyselin, tím víc je požaduje. Ačkoli by tělo mělo mít pocit sytosti, chce jich stále více. To je totiž způsobeno tím, že nasycené mastné kyseliny působí na mozek jako droga.
Evoluce se ještě nedokázala vyrovnat s nadbytkem. Lidé se vyvíjeli po většinu své existence v prostředí s nedostatkem potravy. A tak se v mozku vybudovala silná přitažlivost k těm živinám, které dodají tělu rychle hodně energie. Jenže v době, kdy máme potravin – alespoň v některých částech světa – nadbytek, je to nevýhoda. V prostředí s nedostatkem nehrozí, že se může organismus předávkovat. V hojnosti Západu je to však stejné, jako byste narkomana postavili před pytel drog.
Kanadští vědci provedli experimentální výzkum v laboratoři na hlodavcích. Třem skupinám podávali různou stravu – lišila se však pouze typem mastných kyselin – jinak byla shodná, co se týče celkové energetické hodnoty a skladby cukrů a bílkovin. Po třech týdnech byla váha u tří skupin hlodavců stejná, ale chování se výrazně lišilo.
„U skupiny hlodavců, která dostávala tuky v podobě nasycených mastných kyselin, byla funkce dopaminu zodpovědného za motivaci a odměnu v mozku utlumená,“ tvrdí autoři z Montrealské univerzity.
Podle doktory Cecile Hryhorczukové to znamená, že mozek těchto hlodavců nedostával po konzumaci nasycených tuků tak silnou odezvu odměny, takže nutil své majitele jíst víc a víc.
„To je stejné jako u závislosti na lécích, po čase tělo přestane na lék reagovat a musí se zvýšit dávky… Takže člověk, který konzumuje nasycené tuky, má slabší odezvu v mozku, takže si to kompenzuje tím, že chce jíst víc tuků a víc cukrů, aby dosáhl dostatečného potěšení,“ vysvětlila Hryhorczuková.
Sledujte nás na sociálních sítích:
