Ačkoli se díky moderním technologiím lidé obecně naučili, že mají denně ujít deset tisíc kroků, nevycházejí tato data z vědeckých výzkumů. Jenže deset tisíc kroků je pro udržení zdravého srdce a cév velmi málo. Člověk musí denně ujít aspoň patnáct tisíc kroků, aby se účinek pohybu pozitivně otiskl v jeho zdraví.
Podle dlouhodobého sledování vlivu pravidelné každodenní chůze u tanzanských lovců sběračů a pošťáků z Glasgow působí na lidské srdce a cévy pozitivně až ta chůze, která dosahuje minimálně patnácti tisíc kroků (jedenácti kilometrů) za den.
„Cíl deset tisíc kroků propagovaný fitness aplikacemi byl vymyšlen japonskými výrobci pedometrů za účelem dobré reklamy v roce 1965. Nevychází vůbec z vědeckých výzkumů. Všichni bychom měli ujít denně mnohem víc,“ tvrdí evoluční antropolog profesor Herman Potzner z Duke University.
Když chodit, tak rychle
Že je chůze zdravá, je už dlouho známé. Ale zdá se, že není chůze jako chůze. Svižná chůze je zdravá a výrazně snižuje riziko předčasného úmrtí. Čím starší je člověk, tím více prosperuje z každodenní bryskní procházky.
Podle australských a britských epidemiologů pomůže u osob starších třiceti let chůze rychlostí pět kilometrů za hodinu snížit riziko předčasného úmrtí na jakékoli příčiny o dvacet procent. U osob starších šedesáti let, které dokážou chodit touto rychlostí denně, se riziko úmrtí na infarkt či mrtvici sníží o třiapadesát procent.
„Za rychlou chůzi se obecně považuje rychlost pět až sedm kilometrů v hodině, ale záleží to na celkové kondici člověka. Alternativním indikátorem rychlosti je to, že se slabě zadýcháte a lehce zpotíte,“ tvrdí profesor Emmanuel Stamatakis z University of Sydney.
Jeho tým zkoumal vztah mezi rychlostí chůze a rizikem úmrtí na choroby srdce a rakovinu u padesáti tisíc osob v průběhu patnácti let. Jedinci, kteří chodili nejrychleji, byli v oněch patnácti letech až o šedesát procent méně oběťmi předčasného úmrtí na jakékoli příčiny.
„Tato analýza naznačuje, že zvýšení rychlosti chůze může přímo ovlivnit zdraví srdce a cév a snížit riziko předčasného úmrtí,“ dodává profesor Stamatakis.
Zdroj: researchgate.net, sydney.edu.au
