Západní svět otřesně plýtvá potravinami. Denně vyhodíme tolik jídla, že by se jím dalo nakrmit o pětinu více populace. Přepočteno na každého člověka planety – včetně těch, kteří hladoví a nemají co do úst – se vyhodí denně 2 200 kilojoulů. Pro obraznější představu, každý člověk tedy denně vyhodí dvě stě gramů pečené libové krkovice či čtyři velká volská oka nebo dvě porce rizota s kuřecím a masem a zeleninou.
Produkce a výroba potravin, které vyhodíme, souvisí se zbytečnou produkcí skleníkových plynů a tvoří asi deset procent ze všech emisí těchto plynů.
Plýtvání potravinami
Za vyhozené potraviny se počítá vše, co nedojíme, necháme na talíři, nebo se stihne zkazit v lednici a vyhodí se dříve, než je zkonzumováno.
„Přestat vyhazovat potraviny je výhrou pro konzumenty, a rozhodně velkou výhrou pro planetu. Vyhodit jídlo do popelnice je jako položit tam denně pět eur, to by ale nikdo neudělal,“ tvrdí doktorka Monika van den Bos Verm z Wageningenské univerzity.
„Vyhazování jídla je v bohatých zemích daleko větší problém, než jsme si mysleli, ale je to také stále větší problém v zemích chudých. To, co má většina z nás v kuchyni, by nasytilo místo čtyř pět osob, jenže pětinu potravin vyhodíme,“ tvrdí doktor Thom Achterbosch z Wageningenské univerzity.
Je na čase to změnit!
Změna je možná jedině u každého jednoho konzumenta. Musí začít nakupovat, vařit a nakládat si na talíř méně.
„Jídlo musí být v naší společnosti stejně uctívané jako peníze,“ věří autoři. Lidé jsou doslova posedlí penězi a jejich vlastněním, denně ale vyhazují do popelnice spousty peněz.
„Přestat vyhazovat potraviny je tím nejudržitelnějším způsobem řešení krize výživy ve světě. Stačí přestat vyhazovat potraviny a můžeme hned nasytit o pětinu více osob,“ tvrdí doktorka Martine Rutten.
Sledujte nás na sociálních sítích:
