Australští vědci tvrdí, že častá návštěva fitness center a posiloven, kde se pohybuje více jedinců s extrémně svalnatou a vyrýsovanou postavou, není pro lidskou psychiku zdravá. Takové tělo totiž může mít jen kolem čtyřiceti procent populace, která má dobré geny. Zbývající část veřejnosti nikdy nedosáhne stejných výsledků, i když cvičí stejně intenzivně.
Ale právě pobyt v prostředí se svalovci vyvolává pocit, že jejich tělo je normou. Jedinec, který přes veškeré úsilí nedosahuje stejných výsledků, pak trpí tělesnou dysmorfofobií, která má vážné důsledky v jeho životě.
Co je norma?
„Co lidé považují za normální tvar těla, se výrazně mění, když jsou vystavováni obrázkům s odlišnými vlastnostmi. Jedinci, kteří sledují delší dobu snímky štíhlých osob, začnou považovat za normu postavu štíhlejší. A také sledování svalnatých postav vede k tomu, že jinak normální postava je vnímána jako příliš drobná a nedostatečně svalnatá,“ tvrdí doktor Ian Stephen z Macquarie University v Austrálii.
Celý princip ovlivňuje tzv. vizuální adaptace, což je podvědomá reakce organismu, aby se přizpůsobil stimulu, který je jinak velmi dráždivý a v jiném kontextu vyniká. Oko a mozek si na tento stimul zvyknou a začnou ho považovat za normální, aby mu nemusel nervový systém věnovat tolik pozornosti a nebyl jím nadměrně drážděn.
Nejen svalovci
Samozřejmě to působí i naopak. Když se člověk pohybuje příliš dlouho mezi lidmi silně obézními a nemá jiné srovnání, začne obézní tělo považovat za normu, což má také zhoubný vliv, protože takový člověk snadno sám přibere a poškozuje si tím zdraví.
„Náš výzkum podporuje teorii o vizuální adaptaci, kdy sledování svalnatých a štíhlých těl vytvoří dojem, že normální postava je málo svalnatá či příliš obézní,“ dodávají autoři s tím, že to rovněž dokazuje negativní vliv idealizovaných postav v médiích na vnímání zdravého těla.
Sledujte nás na sociálních sítích:
