Je pravda, že každý pohyb se počítá s ohledem na zlepšení zdraví oběhové soustavy. Pokud se chce člověk ale vyhnout demenci a mít velmi bystrý mozek do vysokého věku, nestačí mu jen dobré genetické dispozice, musí také celý život cvičit, až z něj pot stříká. Vyplývá to z experimentálních výzkumů vědců z McMaster University v Kanadě.
Cvičení jako vzpruha pro mozek
Velmi intenzivní pohyb skutečně podporuje obnovu nervových propojení a prevenci jejich zániku v hippokampu – centru mozku, který se podílí na vzniku paměti a procesů myšlení. Úpadek hippokampu je často následován rozvojem demence.
Profesorka Jennifer J. Heisz testovala účinky pohybu na seniorech, kteří nikdy necvičili a měli sedavý životní styl. Několik měsíců je nechala trénovat, přičemž je rozdělila do skupin podle intenzity cvičení. Myšlení a paměť se zlepšily jen u skupiny, která cvičila velmi intenzivně. Doslova tak platí, že pro zdravý mozek a prevenci demence je potřeba, aby z člověka pot stříkal všemi směry.
Nikdy není pozdě
Pokud jste doteď cvičení zavrhovali, tak nikdy není na to pozdě začít. Pokud se začnete intenzivně pohybovat, změny v hippokampu na fyzické úrovni i v testech paměti na praktické úrovni jsou patrné už po dvanácti týdnech.
Studie také dokazuje, že určité osoby mají vyšší riziko rozvoje demence kvůli genetickým dispozicím. To není nic nového. Co je nového, že i jim může intenzivní sport výrazně pomoci předcházet neurodegenerativním onemocněním. A to tím, že podporuje obnovu nervových zapojení v mozku.
Dejte si do těla
„Pouze senioři ve skupině s vysoce intenzivním cvičením prodělali výrazné změny v paměti opírající se o změny v jejich mozku. U skupiny se střední či mírnou pohybovou zátěží k ničemu takovému nedocházelo,“ tvrdí profesorka Heisz.
Procházka či jogging jsou sice zdravé jako prevence potíží oběhové soustavy či deprese, ale nejsou prevencí demence. Podle výzkumu se musíte při cvičení opravdu pořádně zapotit, aby jste nastartovali změny v hippokampu, který se nachází ve střední části spánkového laloku, jeden v pravé a druhý v levé mozkové hemisféře. Je součástí limbického systému a hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.
